Černé srdce

Zlo odsuzuje. Zlo vzdoruje. Zlo spojuje. Ale jen ti, kdo ho znají, mohou znovu objevit dobro. 
Emilii je jednatřicet a její příchod do zapadlé alpské vesničky Sassaia vyvolá pozdvižení. Kromě tašek si s sebou nese tíživé tajemství, které chce v horách skrýt přede všemi, kdo ji kdy znali. 
Avšak nejen Emilia v Sassaie něco skrývá. Učitel Bruno žije v ústraní spíš z rezignace než z vlastní volby. I on zná tíhu viny — ale z opačné strany. Emilia nese vinu pachatele, Bruno žal oběti. Oba spojuje samota, mlčení a vnitřní temnota. Možná proto si k sobě dokážou najít cestu a poskytnout si navzájem to, co sami sobě dlouho odpírali — pochopení a přijetí. 
Silvia Avallone vykresluje své postavy s hlubokou něhou a soucitem. Ve svém románu nás zavede za zdi věznice pro mladistvé i do hloubi vnitřních krajin těch, jež osud zlomil dřív, než dostali šanci vyrůst. Černé srdce je román o vině a spravedlnosti, o soudu i možnosti vykoupení. A především o lidskosti, která zůstává i tam, kde jsme ji přestali hledat. 
–––
Obdivuhodná stylová vytříbenost, neobyčejná schopnost vykreslit složité a vrstevnaté lidské postavy, které se trvale vryjí do literární paměti, a odvážné uchopení tématu s univerzálním dosahem — totiž zločinu a trestu.
 — porota ceny Viareggio Repaci 
Silvia Avallone je kouzelnice. Ukáže vám les, dům, dívku, pak muže. A poprosí vás, abyste jí dali ruku a následovali ji. Pokud to uděláte, nenechá vás odejít až do konce. To je kouzlo psaní.
 — Niccolň Ammaniti, spisovatel 
 
Silvia Avallone
(nar. 1984) je spisovatelka žijící v Boloni, kde vystudovala literaturu a filozofii. Vyrůstala však v piemontských Alpách a průmyslovém Piombine a obě místa využila jako námět pro literární tvorbu. Její romány se staly bestsellery a její zatím poslední kniha Černé srdce (2024) vyšla v sedmadvaceti jazycích.